Tento měsíc utekl jako voda. V jeho polovině jsem se konečně (asi po patnácti letech) zařadil mezi „normální“ lidi – moje hmotnost klesla pod 100 kilogramů. Sice to bylo jen o půl kila ale psychologický účinek byl obrovský. Před stovkou jsem totiž nějak začal stagnovat, resp. hmotnost klesala pomaleji než jsem byl zvyklý.
Dnes mám 99 kg, a to je pouze o půl kilogramu méně než před dvěma týdny. Někde jsem evidentně udělal chybu, jen nevím kde. Budu si muset pročíst znovu ty správné kapitoly z Timovy knihy…
Nicméně stovka je pryč a jsem přesvědčen, že už nikdy nebude 🙂
Při zahájení diety jsem si dal předsevzetí, že vyzkouším Ferrissovo tvrzení, že hubnout se dá bez jakéhokoliv cvičení, a že tedy do 100 kilogramů nebudu nebudu dělat vůbec nic. Co jsem si vyslechl rad a doporučení, že „takhle to přece nejde, že to je nezdravé, že takhle nemůžu nikdy zhubnout, …“. Dokonce jsem zaznamenal i řeči typu: „vypadáš hrozně špatně, strhaně“ nebo: “ měl bys s tím už přestat, začínáš vypadat hodně nezdravě“. Různých vážně míněných rad, posměšků, a kázání jsem za tu dobu slyšel až až. Pokud je pro někoho symbolem „zdravosti“ člověk oplácaný sádlem, s vysokým krevním tlakem, člověk, který se zadýchá při sebemenší námaze, či člověk, jehož šatník vypadá jako sada plachet na hodně velkou plachetnici, pak já tedy budu radši nezdravý.
Ale abych se vrátil ke svému předsevzetí. Takže: přátelé, kamarádi – jde to!!! Shodil jsem dvacet kilo aniž bych vyvíjel jakoukoliv pohybovou aktivitu. Samozřejmě tím nemám na mysli to, co jsem vykonával standardně – zaměstnání, domácí práce, práce na zahradě, … A shodil jsem to způsobem, který je krásně popsán v knize: „Jezte hodně. Nesmíte mít pocit hladu.“ Za sebe můžu říct, že jsem spokojen. A nebojte. Pokračuji dál… 🙂
Zobrazeno: 177 krát
