Dub 062013
 

Tak jsem se propracoval ke druhému podváděcímu dni. Nálada se mi, tak jako minulý týden, pomalu kazila v souvislosti s tím, že den od dne se moje hmotnost pohybovala pořád okolo 120-ti kilogramů.V pátek večer jsem zase vážil 119,5 kg.

Nicméně v sobotu ráno jsem hupsnul na váhu a nestačil se (zase) divit. Usmívala se tam na mně hodnota 116 kg. Provedl jsem tedy, už v podstatně lepší náladě, měření CPC. Hodnota 3,5 cm oproti minulému týdnu mne sice dostala zpátky na zem ale když vezmu v potaz jak váhu, tak CPC, je to pořád úbytek. A o to přece jde, že? Když tak nad tím uvažuji, první úbytek CPC (14,5 cm) byl tak velký nejspíš proto, že to byl první týden (tělo dostalo sacharidový „šok“), a hlavně si myslím proto, že nulté a první měření neproběhlo ve stejnou dobu za stejných podmínek. Prostě nulté měření jsem dělal v pondělí odpoledne, kdy jsem celý den normálně (sice nízkosacharidově ale zato pořádně) jedl, a první měření proběhlo v sobotu ráno na lačno. Uvidíme příští sobotu.

A moje stravování během dne? Hned ráno jsem do sebe naládoval dva krajíce s máslem a čokokrémem a jeden navíc s máslem, šunkou a sýrem. Všechno jsem to zapil teplým oslazeným mlékem. Oproti minulé sobotě jsem to ale tak nevnímal. Prostě bylo to sladké, bylo to dobré, ale nic extra. Celý den jsem se krmil „normálním“ jídlem a v ničem se neomezoval. Večer jsme si s Katkou dali víno.

Můj jídelníček se během uplynulého týdne mírně upravil, a to tak, že jídla dělám jaksi „voňavější“. Jak poznamenal kolega z práce – „sakra co to pořád jíš, že to tak voní?“ V týdnu jsem měl králičí, hovězí a vepřové maso, vždycky s luštěninovou směsí. U hovězího po mně kolega vyjel: „Už mně neser! Co to máš? To voní jako hovězí na cibulce. Sakra to je hovězí na cibulce!“ 🙂

Pomalu začínám mít v přípravě stravy systém…

Zobrazeno: 3 krát